Na konci 19. století došlo v Jizerských horách k několika katastrofálním povodním, které byly impulsem k výstavbě přehrad, které měly ochránit lidská sídla v podhůří a zároveň být zásobárnou vody pro řadu místních průmyslových podniků. Za účelem stavby přehrad vznikl spolek, který sdružoval významné průmyslníky a další osobnosti z regionu. Ten si na projektování najal největšího evropského odborníka na stavby přehrad té doby - Otto Intze. Jako první měla být postavena přehrada v Liberci na Harcovském potoce. Intze zde navrhnul projekt tzv. tížné zděné hráze, která měla být první ve střední Evropě. To nejprve vzbuzovalo obavy. Projekt však byl úspěšně dokončen a v roce 1904 se tak Harcovská přehrada stala první údolní nádrží v Čechách. Její hráz je vybudována z bloků různých místních žul, podstatný podíl tvoří samozřejmě i žula liberecká. O kvalitě stavby pak svědčí fakt, že za více než 100 let její historie nebylo nutné ji výrazně opravovat.

Hráz přehrady Harcov v Liberci, foto: Emil Drápela

Žula není v Jizerských horách přítomna jen ve formě přehradních hrází a skal. Nachází se totiž pod našima nohama a ovlivňuje tak vše, co roste a žije na povrchu. Ve většině Jizerských hor pak potkáme žulu jizerskou, která je oproti liberecké ještě výrazně hrubozrnnější. Rozdíl poznáme tak, že ze skály tvořené jizerskou žulou vystupují několik centimetrů dlouhé destičkovité krystaly draselného živce. Žula však výrazně ovlivňuje i vodní režim v Jizerských horách - je to hornina, která nenasákne příliš vody - ta proto ze svahů rychle odteče (a může způsobit bleskovou povodeň) a na plošinách stojí ve formě mokřin a rašelinišť. Až se příště budete procházet vrcholovými partiemi Jizerek, nezapomeňte, že jejich tajemné kouzlo je do velké míry dílem žulového podloží. Kdyby je tvořila více nasákavá hornina, byl by zde pouze poměrně nezajímavý hospodářský les.

Vrcholové partie Jizerských hor, foto: Martin Mašek

Zde naše společná procházka končí. To však neznamená, že jste už viděli všechna zajímavá místa, na kterých libereckou žulu můžete najít! Mnohá další objevíte sami, pokud se půjdete projít městem - doporučit vám můžeme třeba prohlídku dlažby na náměstí Dr. E. Beneše, návštěvu Mikschova lomu v ulici Na Bídě, nebo turistiku na svazích Jizerských hor, kde první skaliska potkáte už za rozhlednou Výšina. Někdy žulu objevíte i na neobvyklých místech - třeba v obchodním centru Forum - i když ta není místní, ale z dovozu. Zájemcům o hlubší poznání místní geologie můžeme doporučit několik publikací, kde se dozví více: jednak to jsou Žulové lomy Liberecka a Jablonecka Jakuba Šreka, dále Geologie Jizerských hor a Liberecka kolektivu vedeného Ivanem Rousem a v neposlední řadě Urbanistická geologie města Liberce kolektivu autorů pod vedením Josefa Klomínského. Tuto publikaci si lze stáhnout z webových stránek České geologické služby. Hlavně však doufáme, že nyní už pro vás bude liberecká žula nejen “nějakým kamenem”, ale kamenem se jménem a příběhem, který má smysl si prohlédnout.

Bývalý žulový lom v ulici Na Bídě, foto: Emil Drápela